Na začátek by bylo vhodné upřesnit důvody mého počínajícího projektu a k tomu je zapotřebí alespoň částečně vysvětlit mé dřívější chování, co se projektů týče.
V mé hlavě často vykvete magnificentní projekt. Roste všemi směry a velice se mu daří. Ovšem problém nastane při zakořeňování se do půdy mimo moji hlavu. Bohužel můj projekt nikdy nevykvete na záhonku skutečného světa. A když se mu náhodou podaří zakořenit, tak nedožije dalšího růstu. V tomto ohledu je také potřeba zmínit, že i reálné květiny pod mojí péčí vadnou, scvrkávají se a umírají.
Proto jsem pochopila, že musím vytvořit projekt, který bude kvést i v natolik neznámém prostředí, jako je okolní svět. Musí to být nějaký druh odolného sukulentu, který vydrží přes mrazy i vedra a i když moje pozornost bude po nějaký čas směřována jinam, stále pokvete. Také by bylo potřeba, aby se ve vzácném, ovšem ne nemožném případě, kdy se mé devastační myšlenky rozhodnou projekt zničit, tento sukulent obalil do neproniknutelných vrstev a vyčkal.
Ano to by bylo úžasné, aby se mi takový projekt povedl. Rozhodla jsem se, že tomuto dám šanci, aby vyklíčil na záhonku malého moravského města Olomouc a uvidím, jak krásné květy je schopný mít.
Tímto bych tedy uzavřela pro vás jistě zcela nepochopitelný a rozhodně naprosto nepotřebný úvod, ale prosím pochopte, že pro mne toto znamená jakési veřejné prohlášení o vytvoření projektu, od kterého očekávám sukulentní vlastnosti.
Děkuji za vaši trpělivost a věřte, že nadále už to bude jenom magnificentnější. :)
